Povinnost platit měsíčně poplatky za využívání televizního a rozhlasového vysílání – koncesionářské poplatky – stanovuje zákon. Víte, zda se vás tato nezbytnost týká i v případě, že jste pronajatém bytě? Kdo v takovém případě poplatky hradí a kdy? Dají se poplatky za televizi a rádio zrušit nebo odhlásit? Poradíme vám v tomto článku.

Nejprve si ve zkratce shrneme, co to koncesionářskými poplatky vlastně jsou. Jedná se o označení poplatku za vlastnictví nebo užívání rozhlasových a televizních přijímačů. Konkrétně je to měsíčně 135 Kč za televizi a 45 Kč za rozhlas na domácnost. Pokud by vás zajímalo, jak toto téma řeší samotný zákon, hledejte jej pod číslem 348/2005 Sb. A kam pak tyto peníze směřují? Do rozpočtů veřejnoprávních médií, tedy konkrétně Česká televizi a Českému rozhlasu. Ty pak ze získaných prostředků financují svůj provoz.

Pojďme se teď konkrétně podívat na to, kdo a jak platí koncesionářské poplatkyv pronajatém bytu.

Kdo platí koncesionářské poplatky

Poplatky za televizi a rádio musí hradit každá domácnost, ve které se nachází vlastní funkční televizní nebo rozhlasový přijímač. A to i v případě, že je nevyužíváte. Dejte si ale pozor na jeden chyták – pokud nemáte rádio, ale chytrou televizi ano, musíte hradit poplatky oba. Chytrá televize totiž umí přijímat i rozhlasové vysílání.  

V případě pronajatého bytu je to jednoduché. V prvním měsíci vašeho nájmu bude poplatky za rozhlas a televizi platit pronajímatel. V dalších měsících už tato povinnost přechází na vás. Zmínka o tom, jak to s koncesionářskými poplatky je, bývá zpravidla zmíněná také v nájemní smlouvě. Není to ale nutné pravidlo, proto se s majitelem bytu na toto téma, pro jistotu, vždy explicitně pobavte.  

• Co se týče fyzických osob, pokud máte trvalé bydliště nahlášené jinde než v pronájmu a tam koncesionářské poplatky hradíte, znovu je platit nemusíte. 
• U podnikající nebo právnické osoby toto neplatí – ty musí poplatky hradit za každý televizní a rozhlasový přijímač, který vlastní. 

Jak platit koncesionářské poplatky

Jak jsme uvedli už v úvodu, výše koncesionářských poplatků je aktuálně 135 Kč měsíčně za televizi a 45 Kč měsíčně za rozhlas. Splatnost těchto poplatků je pak 15. den daného měsíce a přihlásit se k jejich odvodu musíte do 15 dnů od okamžiku, kdy na vaší straně vznikla povinnost je platit. Jak na to?

Přihlášení televizního poplatku a poplatku za rozhlas není nic složitého, na výběr máte ze dvou možností. 

• Na pobočkách České pošty vyplníte evidenční formulář a platby hradíte prostřednictvím SIPO.
• Anebo využijete online registraci přímo na portálech České televize a Českého rozhlasu. Platbu pak posíláte bankovním převodem.

Možná si říkáte, že když se nikam nepřihlásíte, nikdo nic nezjistí a vy ušetříte. S tím ale nepočítejte! Česká televize i Český rozhlas porovnávají údaje o spotřebitelích energie s evidencí registrovaných poplatníků, a tak by na vás snadno přišli. 

Možná vás ale povinnost platit koncesionářské poplatky v pronajatém bytě prostě jen nenapadla. Nemusíte se ale hned bát sankcí. Prvně dostanete výzvu k nápravě situace nebo vydání čestného prohlášení, že už poplatky hradíte na jiné adrese. V případě, že toto nesplníte, hrozí vám pokuta až 15 tisíc korun (5 tisíc korun za rádio a 10 tisíc korun za televizi). 

S naší službou garancenájmu.cz můžete i tyto starosti hodit za hlavu – na vše myslíme za vás a vy tak nemůžete zapomenout. ???? Na případnou povinnost platit koncesionářské poplatky vždy upozorníme a pomůžeme vše vyřešit. 

Jak odhlásit koncesionářské poplatky

Zrušení televizního poplatku a poplatku za rádio ja stejně snadné jako jejich sjednání. Jednoduše zajděte na některou z poboček České pošty. Anebo na weby České televize a Českého rozhlasu. Na těchto místech vše odhlásíte stejně, jako když jste televizní poplatek a poplatek za rozhlas přihlašovali. 

Koho se netýká poplatek za rádio a televizi

Důležité je na závěr zmínit, že povinnost hrazení koncesionářských poplatků se netýká naprosto všech. 

• Od plateb jsou osvobozené domácnosti, ve kterých součet příjmů všech členů za uplynulé 3 měsíce nepřesahuje 2,15násobek životního minima.
• Druhou skupinou jsou pak lidé postižení úplnou nebo praktickou slepotou obou očí nebo oboustrannou úplnou či praktickou hluchotou a v domácnosti nežije další člověk, který takovými strastmi netrpí.